Pokračování v skládání týmu – jaro 2013

Jak jsem psal v předchozím blogu, ocitli jsme se s Arbem v nepříjemné situaci. Náš jediný grafik nás opustil. Bylo tedy jasné, že mým hlavním úkolem teď bude nějakého sehnat. Minule jsem se zmínil o tom, že jsem se přihlásil na několik kurzů. Byly to následující Unity, 3Ds Max a programovací jazyk C.

Jak jsem se postupně seznamoval s účastníky kurzů, zjistil jsem, že nejblíže hrám budou mít ti z Unity. Na Cčku jsem se naučil nějaké základy a popravdě jsem tomu moc neporozuměl. Navíc, jak jsem zjistil, je Cčko naprosto nevhodné pro programování her, je to spíš na programování knihoven a vůbec takové více “low level programování”. Moc tomu nerozumím, je to jen můj dojem. Určitě se najdou tací, kteří o tom budou se mnou polemizovat, ale velmi brzo by zjistili, že to nemá cenu, páč o tom nevím vůbec nic. Programátor opravdu nejsem.

Z kurzu 3Ds Max už jsem pochytil o poznání více. Naučil jsem se základní ovládání softwaru a naprosto v nejhorším, přímo katastrofálním scénáři bych dokázal pro naší hru i něco málo modelovat. Kurz jsem musel doplnit mnoha hodinami tutoriálů, ale nevadí. Něčemu jsem se přiučil. Samozřejmě jsem stále doufal, pro blaho všech, že nebudu muset modelovat já 🙂

O poznání zajímavěji se vyvíjel kurz unity. Spíš než že bych se něčemu přiučil, jsem nacházel cenné kontakty. Ne, že bych se nenaučil nic, to bych pánům “učitelům” křivdil, mimochodem jeden z nich byl právě už x krát zmíněný kamarád z Disney, ale jde o to, že na rozdíl od kurzu 3Ds Max, jsem žádnou domácí přípravu nedělal (tutoriály apod.).

V průběhu kurzů, jsem samozřejmě stále měl spousty inzerátů a vyptával se kde koho, kdo by s námi chtěl spolupracovat. Shodou náhod se mi ozval jeden šikovný grafik, který s námi i když sporadicky spolupracuje doteď. Je jím Martin Souček. Dále shodou náhod, jsem se setkal s jednou 2D grafičkou Papajou, která začala na Art-skicách monster v naší hře. Bohužel s námi dlouho nevydržela.

Obrázek 1- Nahoře modely budov od Martina, dole skici monster od Papaji

Ale zpět k Unity. Hlavní síla kurzu byla v tom, že se po jeho skončení chodilo do hospody. Opravdu, to není žádný žert, prostě když se s těmi lidmi seznámíte a popovídáte, tak zjistíte, že toho máte spoustu společného. Např. minimálně polovina účastníků chtěla dělat hry, což jsou přesně ti, které jsem hledal. A právě zde jsem našel. Na posledním kurzu se jako vždy šlo do hospody, debatovalo se a hlavně se měnily kontakty. Jednal jsem hlavně s dvěma lidmi. A to s Danem a Jerrym.

Jerry byl student IT střední školy a rozhodně na něm bylo vidět nadšení. Nadšení je pro mě naprostý základ. Bez něho to podle mě ani nejde, dohodli jsme se tedy, že se mu ozvu. Což jsem také udělal, vysvětlil situaci a dohodli jsme se na spolupráci. Nemohl sice nabídnout moc zkušeností, ale chuť se učit mu rozhodně nechyběla. Uměl něco v Unity a hrál si sním, což je dobrý předpoklad. Po dohodě jsem se rozhodl, že mu zadám programovat jednu hospodskou minihru. Jak se vývoj vyvinul a jak se Jerrymu u nás dále dařilo povím až příště. Zde mohu snad jen říci, že jsme dostali šikovného programátora – juniora do týmu.

Dále mi Jerry doporučil, jednoho svého spolužáka, který si prý s grafikou hraje. Byl jím Ivan, kterého jsem neprodleně kontaktoval. Zadal jsem mu práci a vzápětí jsem od něho dostal výsledek. Ten jsem mu mírně zkritizoval a tím naše spolupráce skončila. Takže grafika jsem stále neměl.

Obrázek 2 – Interiér hospody – Ivan

Tím se dostávám k Danovi. Dan byl o něco starší, ostřílenější :D. Zastupoval občanské sdružení SPAFI, což je audiovizuální společnost. Přesně to co potřebuju – spoustu grafiků pod jednou střechou. Dohodli jsme se tedy na tom, že se někdy zastavím u něj na firmě a odprezentuji mu svůj projekt. Datum schůzky na sebe nenechal dlouho čekat a dohodli jsme se k mému překvapení, že se sejdeme v hospodě. Zde bylo několik členů SPAFI a všichni byli zvědaví, co že jim to přinesu. Já sám jsem se trochu bál, jestli bude můj projekt GDD + přednes dostatečný.

Musím říci, že jsem se bál zbytečně. Téměř všichni reagovali pozitivně včetně Dana, ten byl přímo nadšen. Líbila se mu hlavně preciznost přípravy. Dozvěděl jsem se o tom, že jsem zdaleka nebyl první, kdo za ním s něčím podobným přišel, ale v té konkurenci jsem jednoznačně vynikal. Ostatní prý přinesli pár počmáraných papírů a že mají vše v hlavě. Já měl naštěstí vše celkem úhlednou formou v počítači a kdykoli se Dan na něco zeptal, dokázal jsem v GDD nalézt odpověď. Ze schůzky jsem tedy odcházel velmi příjemně naladěn, páč jsem se dostal ke zlomovému okamžiku v projektu. Bylo samozřejmě třeba vyřešit spoustu věcí ohledně fungování, jelikož k Danovi už nešlo přistupovat, jako ke kamarádovi, kterému, až, jestli a když vůbec to dokončíme, něco dám. Ale prostě grafik, potažmo investor byl. Navíc, když jsem se dozvěděl, že má k dispozici i vlastní mocap, věděl jsem, že se schyluje k něčemu velkému.

Funkční tým – červen 2013

Tak tady začala spolupráce Arba, SPAFI a mě. Na této spolupráci vzniká momentálně celý projekt. V některým z následujících blogů vám osvětlím, jací lidé ze SPAFI se podílejí na naší hře a čím přispěli. Zároveň Vám rád představím práci s mocapem (alespoň) s pozice zelenáče jakožto režiséra. Doufám, že se Vám můj blog líbí a udržíte mu přízeň.